Chytré nátěry a Zátiší s vědcem

16. 04. 2010 7:14:10
Dostalo se mi do počítače oznámení o debatním odpoledni občanského sdružení Fórum Věda žije! poslední sobotu v dubnu. Mají na něm v divadle Archa diskutovat na téma "Věda ve společnosti – přežije česká věda volby 2010?!" vědci s politiky.

Obsazení ze strany politiků není sice na úplně nejvyšší úrovni, ale politické osobnosti, které pozvání přijaly (zvány byly zřejmě jen parlamentní strany), zas nejsou tak úplně neznámými začínajícími hvězdičkami bez jakéhokoliv politického vlivu.

Před volbami se není co divit. Strany se chtějí zviditelnit, a když si na zvacím plakátu všimnou, že moderátorka debaty bude z ČT, tak z toho kouká možnost býti spatřen voliči ve spotu ve zprávách veřejnoprávní televize.

Diskuse? Proč ne. Ale výstupem z ní bude vpodstatě jen ten televizní spot. Problém je v tom, že pozvaní politici nemají co nového říci. A to staré, co budou vykládat, bude o inovaci parního stroje za měkké státní peníze, i když zabaleném do slov jako "pokrok", "modernost", "nové technologie", "excelence". Budou svoje vize lakovat narůžovo, obsahově však s ničím novým nepřijdou. Prostě "chytré nátěry", podle vzoru jednoho z hesel na zvacím plakátu. Těžko je přítomná druhá debatní strana přesvědčí o něčem jiném. A to i kdyby chtěla: připouštím, že někteří vědci v sále (ne tak vědečtí manažeři) mohou projevit touhu přítomné parlamentní politiky o svých názorech přesvědčovat.

Prognóza průběhu "debaty" je tedy jednodušší než předpověď hlasování sociálnědemokratických poslanců ve sněmovně. Tedy triviální. Určitě to bude takto:

Vědci budou lkát, jak jim stát dává málo a jak jinde ve světě je to mnohem lepší. I Evropskou unií se jistě párkrát oženou.

A politici všech k diskusi připuštěných ras a náboženství jim budou před volbami přitakávat a říkat, jak je třeba vědu podporovat (aby v zápětí po volbách na všechny sliby zapoměli a přešaltovali na krátkodobé zájmy svých stranických sekretariátů).

Politik za ODS se bude snažit držet linii podpory aplikovaného výzkumu a inovací za peníze daňových poplatníků, například přes Technologickou agenturu.

Politik za ČSSD, verbálně rozhodně nesouhlasící se zástupcem ODS, bude vpodstatě směřovat k tomu samému.

TOP09 bude tvrdit, že je třeba provést zásadní reformu: přesunout státní škatule z jednoho rohu do druhého, a to do toho, kde k nim mají jejich zástupci nejblíže.

Zástupce zelených bude chtít dávat za zelenou vědu a nové environmentální technologie hory doly (hory obrazně, doly i fakticky) a bude nejspíš nejštědřejším virtuálním rozdělovačem státních peněz.

A zástupce KSČM, nalézající uprázdněnou "díru v trhu", bude apelovat na neustávající podporu Akademie věd, čímž jí prokáže velmi medvědí službu.

Kolorit dokreslí lidovecká zástupkyně s obecným apelem na vzdělanost a zodpovědnost k budoucím generacím.

A v pozadí to budou dirigovat manažeři, jak ti vědečtí tak i ti velkých podniků, kteří budou dávat pozor, aby peníze na vědu a výzkum ze státního rozpočtu tekly tím "správným" směrem.

(Přitom je jasné, že by se situace značně zjednodušila, kdyby ze hry o zdroje ze státního rozpočtu odešli manažeři podniků, kteří by se pak starali jen o své vlastní peníze - nejlépe méně zdaněné - a o to, zdali je použít na svůj vlastní aplikovaný výzkum a inovace či na zvýšení objemu výroby stávajících produktů nebo na nákup technologií.)

Takže nejpřitažlivější v daný okamžik v Arše bude zřejmě paralelně probíhající výstava fotografií „Zátiší s vědcem“.

---

Je zřejmé, že u tématu "věda, výzkum a stát" jsem předpojatý jako předpjatý beton. Ale nakonec, proč alespoň zde nevyjádřit názor, který v Arše zazní asi jen okrajově?

Zásadní obecnou otázkou je, zdali vůbec podporovat vědu a výzkum z veřejných zdrojů. A druhou zásadní (ale až následnou) otázkou pak je: "Do jaké míry"?

Ve vědě a výzkumu je nutno rozlišovat mezi základním a aplikovaným výzkumem a inovacemi. Základní výzkum se bez financování státem neobejde, zatímco aplikovaný ano (a o to více inovace). Na výzkum aplikovaný je možno v principu získat bankovní úvěry, neboť rizikovost a doba návratnosti investic jsou (relativně v porovnání se základním výzkumem) akceptovatelné. Rizikovost základního výzkumu je velmi vysoká a doba návratnosti velmi dlouhá, mnohdy přesahující délku lidského života.

Dostal jsem na toto téma před časem zajímavý související dotaz: "A koupil byste si akcie vašeho výzkumného ústavu, kdyby se změnil v akciovou společnost"? Po zralé úvaze by mohla odpověď znít: Ano, ale sežeňte mi prosím banku, která mi na ty akcie půjčí 25 milionů na sto let s odkladem první splátky 50 let. A navíc právně zajistěte časově neomezený celosvětový patent na to, co vědecký ústav vymyslí.

Poznatky základního výzkumu jsou totiž značně rozptýlené v prostoru a zejména v čase. Ke konkrétní aplikovatelné technologii jich je nutno shromáždit neskonalé množství. Jeden poznatek sám o sobě žádný ekonomický efekt nepřináší. Je nepředstavitelné pro jednu firmu, nebo i konsorcium firem, aby všechen tento základní výzkum prováděla sama/samo.

Jako příklad uvedu pevný disk vašeho počítače, na který se právě dočasně automaticky nahrál tento text. K jeho sestrojení bylo třeba přinejmenším poznatků z mechaniky (otáčení disku, pohyb hlaviček). Jistě tedy byly nutné znalosti Newtonových pohybových zákonů (Isaac Newton, 1687, Trinity College Cambridge). Dále pochybuji, že by se tvůrci pevného disku obešli bez vědomostí z elektromagnetismu (James Clerk Maxwell, 1862, King's College London) a také samozřejmě z feromagnetismu (Pierre Curie, 1890, La Sorbonne, Paris; Louis Néel, 1930, the École Normale Supérieure in Paris), z fyziky tenkých vrstev, jejichž struktura je zkoumána pomocí difrakce (Wilhelm Conrad Röntgen, 1895, ETH Zurich). A další nespočet základních vědomostí z oblasti magnetoresistence, vedení tepla, materiálového výzkumu plastů, kovů, polovodičů, optiky. Z těch nutných poznatků základního výzkumu pro konečnou produkci pevného disku nebyly zřejmě žádné "nedotované" státem. Dokonce i ten Newton, když vymýšlel v 17. století své zákony, byl zaměstnancem Trinity College v Cambridge. A ta ho platila z příjmů z jí králem přidělených nebo zakoupených panství a farností.

Není možné, aby jedna firma zaměstnávala a platila v r. 1687 Newtona, pak v r. 1862 Maxwella, pak v r. 1890 Pierra Curieho atd. a poznatky jimi získané držela pod pokličkou až do r. 1956, kdy je bude moci využít k výrobě pevného disku. Dokonce časově návazné poznatky by bez zveřejnění těch předchozích vědomostí ani nevznikly.

Pro hypotetickou soukromou firmu živící se základním výzkumem nelze po dlouhou dobu udržet zjištěné skutečnosti v tajnosti a pak z nich za desítky let - až celkové poznání lidstva dospěje k možnosti aplikací - profitovat (prodávat je). Není možné dlouhodobě zabránit zveřejňování poznatků základního výzkumu. Ale tím pádem z nich ani nemůže žádná soukromá firma učinit komparativní výhodu vůči ostatním. A protože ze základního výzkumu nemá zisk v první řadě pro sebe, nebude ho podporovat. To by bylo šití kapsy dírou dolů.

Tedy výsledky základního výzkumu jsou chtě-nechtě veřejným statkem a nezbývá než buď ho finančně podporovat z veřejných prostředků (a pak jsou na oplátku tyto poznatky publikovány ve veřejnosti přístupných vědeckých časopisech) nebo základní výzkum neprovádět vůbec (resp. provádět ve velmi omezeném rozsahu - mecenášský systém a/nebo převážně teoretické práce).

Moje odpověď na první otázku tedy zní: Stát by měl z veřejnýnech peněz podporovat jen a pouze výzkum, který je zveřejňován (publikován) v recenzovaných časopisech. Většinou se jedná o výzkum základní. A to ať již je prováděn kdekoliv (na Universitě, v Akademii, ve Státním zdravotním ústavu atd...). Konkrétní instituce je dána historickým vývojem a opravdu ji není třeba měnit, jak se o to někteří politici z nominálně pravicových stran snaží.

Pokud akceptujeme výše uvedené skutečnosti, pro výzkum v ČR z toho plyne dilema: buď

1. financovat základní výzkum, zveřejňovat jeho výsledky a přispívat tak k celkové úrovni základních znalostí ve světě (tedy ze získaných poznatků učinit "celosvětový" veřejný statek) nebo

2. nefinancovat základní výzkum a pouze čerpat z výsledků základního výzkumu ostatních zemí (systém "černý pasažér"). V tom případě by se i firemní aplikovaný výzkum musel spolehnout pouze na interpretaci výsledků základního výzkumu z okolního světa domácími odborníky na firemní aplikovaný výzkum.

Rozhodně vhodnější se mi zdá první možnost. Pak však následuje ta druhá otázka: "Do jaké míry má ČR financovat základní výzkum"?

Především bych chtěl zdůraznit, že neznám žádné zdůvodnění, kolik přesně procent z HDP dávat na vědu a výzkum. Operovat je možno pouze empirickými daty ze států rozvinutého světa. Bohužel, ta data ze zemí EU jsou v posledních desetiletích deformována aktivistickým přístupem typu "Lisabonská strategie", kdy jsou státy nuceny k určité míře financování vědy bez ohledu na to, co by samy chtěly a co si mohou dovolit. A navíc jsou takzvaně spolufinancovány projekty, o jejichž strategickém zaměření rozhoduje EU, nikoliv konkrétní stát. V nové desetiletce zvané "Evropa 2020" tomu nemá být jinak. Žádoucí distribuce v rozsahu financování se tedy ztrácí, konkurence systémů a měr financování vědy je potlačena. Navíc se při takové "pozitivní" deformaci pod kolonku "věda" v rozpočtech dává i to, co by se tam jinak při použití zdravého selského rozumu nemohlo objevit.

Jak tedy zvolit tu optimální míru financování vědy pro ČR? Optimum by mělo být samozřejmě pro takový rozsah, který dlouhodobě přináší největší efekt. Avšak potíže činí za prvé ta dlouhodobost (neboť výsledek není jednoduché extrahovat od ostatních vlivů, např. válečných konfliktů či hospodářských krizí) a dále pak definice pojmu „největší efekt“, který může být značně subjektivní. Je to počet nositelů Nobelovky? Nebo je to ekonomická prosperita? Ale bez ohledu na zvolený parametr úspěšnosti bychom zřejmě měli vycházet ze zkušeností států mimo EU, protože státy Unie jsou jednosměrně tlačeny ke stejné cílové míře financování a měřítko účinnosti takto vynaložených prostředků tedy není už ani tak pokroucené, jako spíš neexistující.

Z rukávu teď tedy nevysypu optimální míru financování vědy. Každopádně by však rozpočet na vědu měl být věcí naší vlády a našeho parlamentu. A i našich lobbystů. Ale lobbysté by měli horovat jen a pouze za celkovou částku na vědu ve státním rozpočtu, nikoliv za peníze na „své“ konkrétní instituce a projekty. S tím souvisí nutnost změny systému financování, kde by měl být potlačen v současnosti široce uplatňovaný systém osobních vztahů (tzv. "jánabráchysmus"). Ale to už je na další delší text.

Autor: Pavel Strunz | pátek 16.4.2010 7:14 | karma článku: 11.66 | přečteno: 857x

Další články blogera

Pavel Strunz

Povinná solidarita a jiné zlodějiny

Suverenita, solidarita, manželství. Tyto a další dlouhodobě zavedené pojmy jsou vykrádány. Ti u kormidla by si měli přečíst Havlův projev "Slovo o slovu" a nepodporovat degradaci ověřeného názvosloví.

23.6.2023 v 2:26 | Karma článku: 31.35 | Přečteno: 801 | Diskuse

Pavel Strunz

Koronachyb hromada, ale boj se svobodou vláda zvládá na jedničku.

Vládě se zápas s koronavirem nedaří. Chybová nálož je značná. Zato si výborně vede v souboji se svobodou. Rozděluje a panuje.

3.12.2021 v 23:56 | Karma článku: 30.00 | Přečteno: 760 | Diskuse

Pavel Strunz

Očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování ... lék?!?

Po ne zcela splněných očekáváních z očkování je třeba konečně seriozně začít léčit COVID19 existujícími léky, případně testovat nové, levnější.

27.10.2021 v 0:13 | Karma článku: 32.93 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Pavel Strunz

Pro klimatickou dobrotu na doživotní žebrotu. Ale má ta dobrota vůbec opodstatnění?

Indoktrinace klimatickým alarmismem prostoupila i u nás mnohé až do morků kostí. Dosavadní vědecké poznatky neopravňují ke spuštění panických opatření na záchranu před globálním oteplováním, znamenající zchudnutí a ztrátu svobody.

5.10.2021 v 19:43 | Karma článku: 28.08 | Přečteno: 921 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 28.58 | Přečteno: 482 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 26.95 | Přečteno: 1479 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 16.72 | Přečteno: 464 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 266 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 683 | Diskuse
Počet článků 210 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1306

Vědecký pracovník a člen strany Svobodní.

Blog píši zejména o těch, kteří se z nás snaží vytrénovat mistry ve skoku na špek.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...