Junckerových sto milionů

Než začne prosazovat plány na celoevropské přerozdělovací řešení imigrační krize, měl by si předseda Evropské komise Juncker vyzkoušet absorpční schopnost Evropy pro imigranty z Afriky a Blízkého východu v pilotním projektu.

---
Leden byl bohatý na události na evropské úrovni. Zatímco o některých naše média informovala, sice zpočátku váhavě a se zpožděním (konkrétně o silvestrovských událostech v Kolíně nad Rýnem), o jiných se zmínila pouze letmo nebo vůbec ne. Přitom se jedná o události zásadní a tudíž stojí za komentář.

Například tiskovka předsedy Evropské komise Junckera v půlce měsíce. Srovnání s Jordánskem a Libanonem vedlo Jean-Claude Junckera k následujícímu vyjádření (od 30:10):
“... Když potkám jordánského krále ... a snažím se mu vysvětlit, proč Evropa nezvládla se vypořádat s současným a budoucím tokem utečenců, pak to je celkem zahanbující, když dojdeme k bodu, jak mnohem obtížnější je situace v jejich zemích. Kdybychom měli absorbovat tolik utečenců v Evropě proporcionálně jako řekněme Jordánsko nebo Libanon - malé, relativně chudé země - tak by to znamenalo, že v Evropě by mělo být absorbováno 100 milionů utečenců.”

Z jeho slov tedy vyplývá, že EU se svým počtem obyvatel by neměla mít problém přijmout 100 miliónů utečenců (jak on paušálně a úmyslně nesprávně nazývá ilegální imigranty z Afriky a Blízkého východu). Tedy jeden imigrant na pět starousedlíků. Poměr 1:5 lze podle Junckera absorbovat.

Pak ale není od Junckera logické, že zároveň tvďácky trvá na přerozdělování takovýchto ilegálních imigrantů z Afriky a Blízkého východu. Ano, předseda Evropské komise ve stejné řeči deklaroval, že ve svém úsilí o přerozdělování utečenců neustane.

Ale pokud by platila Junckerova úměra, tedy „1:5 lze v Evropě zvládnout“, pak by Německo mělo zvládnout až 16 milionů utečenců, Švédsko až 2 miliony, Řecko taktéž až 2 miliony a Itálie až 12 milionů. Není tedy důvod přerozdělovat. Tyto země mohou ty pouhé zlomky únosného množství, co vloni reálně přišly, v pohodě absorbovat - tedy podle Junckerovy úměry. Navíc Evropská komise, jíž je Jean-Claude Juncker předsedou, dokonce prorokovala Německu díky utečencům ekonomický růst. Proč tedy přerozdělovat? Že by nám ostatním chtěli také poskytnout něco z toho profitu?

Důvod však může být jiný. S těmi 100 miliony ze strany Jean-Claude Junckera mohlo jít o záměrné přehánění - ale mohlo se jednat i o pokusný balónek, kam až je možno v EU zajít. Pokud nebude zásadní odpor, pak i toto množství může být nakonec vyplněno. Pak už by Německo a Švédsko nápor Junckerových 100 milionů jen těžko samy zvládaly, neboť je to více, než mají dohromady tyto dvě země obyvatel ... . Pokud by tomu tak vskutku bylo a mělo přijít sto milionů, pak teprve by od Junckera bylo navýsost logické, aby se snažil o přerozdělení do všech zemí EU.

Kdybychom vskutku přijali do EU 100 milionů imigrantů z Afriky a Blízkého východu a tyto přerozdělili, jak si přeje Juncker, pak bude po pozadí poplácáváno (a bohužel nejen to) něžné pohlaví nejen v Kolíně nad Rýnem, ale i v Kolíně nad Labem, Benátkách nad Jizerou, Vraném nad Vltavou, Kynšperku nad Ohří, Bílovicích nad Svitavou, Hrušovanech nad Jevišovkou, Náměšti nad Oslavou a vlastně v každém malém městě i vesnici po celé Evropě.

Na rozdíl od Junckera jsem přesvědčen, že ani v současném množství (tj. o řád až dva pod Junckerovými počty) mnohé evropské země nedokážou imigranty z Afriky a Blízkého východu integrovat. Stojí za to občas připomenout (viz „Proti bezbřehé xenofilii“), že počet potencionálních imigrantů, které jsme schopni přijmout např. z Dánska (pokud by tam hypoteticky nastala občanská válka nebo např. ekoteroristická diktatura), je diametrálně odlišný od počtu imigrantů, které jsme - za podmínky zachování sociálního, etnického a náboženského smíru - schopni přijmout např. z Jemenu či Eritreje. Bohužel od sociologů podepsaných pod jistou petici vědců ze srpna minulého roku jsem nezaujatou studii zabývající se kvantitativním posouzením této stále aktuálnější otázky až dosud nezaznamenal. Obávám se, že se bojí ji vytvořit. Buď proto, že by ukázala pravdu, nebo proto, že by je za tu pravdu nikdo z Bruselu nepochválil.

Každopádně předseda Evropské komise Juncker je jiného názoru, nežli já, i když ani on zřejmě žádnou studii na toto téma nemá. Oznámil, že Komise bude i letos předkládat další imigrační legislativu. Připravována jsou například pravidla legální migrace do EU, aby – dle Jean-Claude Junckera - "... lidé mohli přicházet dveřmi a nevlamovali se do zadních oken." Na stole bude, zdá se, i trvalé kvazi-automatické přerozdělení mezi státy v rámci korekce úmluvy Dublin III.

Měl bych pro předsedu Evropské komise Junckera návrh na experimentální sociologickou studii: Ať přidělí evropský grant na vypracování čtyřletého pilotního projektu nazvaného třeba „Refugees - welcome to Luxembourg“. V jeho rámci nechť přijme do svého rodného Lucemburska na základě losování (tzn. žádný speciální výběr a žádné genderové či věkové nebo vzdělanostní rozdíly oproti průměru) ze současné německé nabídky příslušný počet imigrantů. Imigranty původem z Afriky a Blízkého východu ať přijímá v poměru jeden imigrant ku pěti starousedlíkům. Což znamená ubytovat v Lucembursku (populace čítá v současnosti 563 tisíc obyvatel) celkem 113 tisíc takových imigrantů.

Pokud bude tento sociálně-inženýrský pilotní projekt úspěšný, nejlépe tím přesvědčí šéfy vlád a prezidenty všech zemí EU, že takové rozsáhlé přijímání imigrantů opravdu stojí za to. Hodnocení úspěšnosti by mělo zahrnovat indikátory jako vzrůst/pokles kriminality, působení extremistických skupin a hnutí všech barev a druhů, zaměstnanost, ekonomický růst, deficit rozpočtu. To vše samozřejmě bez zahrnutí jakýchkoliv eurodotací.