NATO řeší migraci. Opravdu?

Když generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na čtvrteční tiskové konferenci prohlásil, NATO poskytne podporu ke zvládání utečenecké a migrační krize, a to v Egejském moři, mnoho lidí se jistě zaradovalo.

Zaradovalo se, že se snad konečně něco stane s ochranou vnějších schengenských hranic před překračováním ilegálními imigranty. Neboť si myslí, že jinak než pomocí ozbrojených sil se situace řešit nedá. Zvláště povzbudilo, když ministr Stropnický naznačoval, že NATO těm imigrantům, kteří se dostanou do potíží, pomohou námořní síly NATO vrátit se do Turecka a že s tím Ankara vyjádřila souhlas.

Opravdu jde o blýskání se na lepší časy v ochraně hranic? Tak se podívejme na originál tiskové konference generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga a na zprávu NATO o výsledcích setkání ministrů obrany členských států.

---
Ponechme stranou otázku, podle jakého článku Severoatlantické smlouvy NATO při této misi postupuje (viz pozn. pod čarou).

Pro ty, kteří se těší na to, že konečně někdo začne hlídat pořádně řecké hranice, bude skutečný záměr zklamáním: Stoltemberg explicitně říká, že mise "není o zastavení nebo vracení zpět lodí utečenců", ale o přispění “důležitými informacemi a dohledem proti pašeráctví lidí a kriminálním sítím.”

NATO vyšle do Egejského moře okamžitě celkem tři lodě pod velením Německa. Ovšem pokud až doposud situaci nezvládalo celé řecké námořnictvo, pak se nedá předpokládat, že tři lodě navíc situaci nějak výrazně pomohou. Co se týče předání velení Německu, tak k tomu snad lze jen poznamenat něco o tom, že NATO udělalo "kozla zahradníkem", nebo spíš "díru brankářem".

Ty tři lodě (německá, turecká a kanadská) budou provádět průzkum a monitorování, a budou kontrolovat illegální překročení Egejského moře ve spolupráci s příslušnými autoritami. Není mi jasné, jaké nové informace, které snad až doposud Řekové a Turci neměli, mohou tyto tři lodě dodat.

Navíc byl Jens Stoltenberg při tiskové konferenci konfrontován s chytrou otázkou novináře z WSJ: "Když loď NATO zaznamená migrantský člun, který se potápí, bude mít povinnost migranty z něj zachránit. Jak si můžete býti jisti, že mise NATO potlačí plavby migrantů namísto aby je tímto povzbuzovala?" Na tuto otázku generální tajemník NATO nedal žádnou konkrétní odpověď.

O tom, že by lodě NATO nějaké imigranty vracely do Turecka, nepadlo na tiskové konferenci generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ani slovo, a nic o tom není ani ve zprávě NATO o výsledcích setkání ministrů obrany členských států.

Podle mne z toho vyplývá, že za těchto okolností se situace v přílivu ilegálních imigrantů přes Egejské moře do Evropy nezmění. Dokud pašerákům neodříznou příslušné protikriminální úřady přístup k dodávkám či recyklaci gumových člunů a dokud řečtí pohraničníci nezačnou dělat opravdu dobře svoji práci (k čemuž se vstupem do Schengenského prostoru zavázali), tak není možné příliv přes Egejské moře zastavit.

Do té doby mají ostatní státy Schengenu plné právo se ochránit způsobem, který uznají za vhodné. Pokud státy Viszegrádu například nahlédnou, že by bylo dobré se dohodnout s Makedonií a Bulharskem na pomoci s ochranou jejich jižních a východních hranic, pak to mohou zcela oprávněně udělat, a Německo, které zdá se není rádo by to mělo akceptovat. Ostatně tím bude chráněno i jeho území proti přílivu imigrantů a sníží se nárůst jejich počtu, což je to, po čemž verbálně němečtí představitelé již dlouho volají.

Takový příspěvek Viszegrádské čtyřky k řešení ilegální imigrace by jistě uvítal i Jens Stoltenberg, který na tiskové konferenci prohlásil: "Všichni musíme přispět k nalezení řešení."

---
A co je vlastně hlavním sdělením Jense Stoltenberga z výše zmíněné tiskové konference?
V tomto balíčku opatření proti ilegální imigraci NATO rozhodlo též o zintenzivnění zpravodajské činnosti, kontroly a průzkumu na turecko - syrské hranici. Jak to tak vypadá, tak volavkovitá akce v Egejském moři má krýt důležitější akci NATO na turecko - syrské hranici, možná i za ní. To nevypadá dobře a může to opravdu vést ke konfliktu mezi členem NATO Tureckem na jedné straně a Ruskem podporujícím syrského prezidenta Assada na straně druhé.

-----------------------------------------------------------
Pozn. pod čarou:
Kdyby NATO v tomto případě postupovalo podle čl. 5Severoatlantické smlouvy, znamenalo by to, že je nějaký členský stát napaden. Asi uprchlíky.
Pokud ne, pak zřejmě postupuje podle čl. 1, kterýžto článek je spojen s plněním cílů OSN. Pak jsou otevřené dvě možnosti. Buď je imigrační krize hrozbou pro mír a bezpečnost, nebo je to mezinárodní humanitární problém. Protože hrozbou pro mír a  bezpečnost zřejmě není ochoten kterýkoliv vedoucí představitel EU či NATO přiznat, tak se akce NATO zřejmě opírá o to, že se jedná o mezinárodní humanitární problém.
Ale to Jens Stoltenberg neřekl. On sdělil, že NATO chce pomoci zastavit ilegální pašeráctví lidí a ilegální migraci. To ukazuje spíš na to, že NATO se pustilo do potírání kriminality, což mu ovšem nepřísluší. Tedy NATO, obranná aliance, řeší za EU a Turecko mezinárodní zločinecké organizace i individuální ilegální migraci. Nedobré vysvědční pro EU, která není schopna tuto problematiku už po celý rok řešit sama.
Ale není to ani dobré vysvědčení pro NATO, které opět překračuje své kompetence. Pokud není nasazení spojeno s plněním žádného článku Severoatlantické smlouvy a přesto se tak pod hlavičkou NATO děje, pak se jedná zřejmě o novou mezinárodní úmluvu či změnu původní smlouvy - a tu by měl ratifikovat parlament ČR. Souhlas ministra Stropnického nestačí.
Měli bychom vyžadovat jak plnění mezinárodních smluv, tak i dodržovat domácí zákony.
-----------------------------------------------------------