Co třeba fakt

že z množství uhlíku v podobě plynného CO2 na naší planetě ho dost podstatnou část na sebe váží mořské organismy a fytoplankton, které po odumření z převážné části skončí jako sediment hluboko na mořském dně, čímž se tento uhlík vyřadí na hodně dlouhou dobu z oběhu. Což by mělo zákonitě vést k ubývání množství CO2 v atmosféře. Protože je atmosférický CO2 velmi důležitou podmínkou růstu rostlin a tím i důležitou součástí potravinového řetězce všech ostatních živočichů, znamená to postupné zhoršování podmínek pro život na Zemi. Jediným zdrojem opětovného vracení uhlíku, pohřbeného hluboko pod zemí a na mořském dně, bylo vždy zvýšení tektonické činnosti (a to se asi v historii naší planety mnohokrát opakovalo). Současné masivní spalování fosilních paliv tento přirodní proces do jisté míry nahrazuje a zlepšuje tak podmínky pro život na naší planetě, aniž bychom museli čekat tisíce a miliony let, až se zase pořádně rozčertí žhavé jádro naší planety.

srovnání

Spotřeba ropy z hlediska 5 let není problém, je jí dostatek. Z hlediska 1000 let? je jí tolik aby nás spotřeba teď nemusela trápit?

Podobně s CO2. Pokud je vyšší množství CO2 škodlivé - nedovolím si soudit ale asi ano, a pokud člověk zvyšuje množství CO2 v ovzduší - prokazatelně svojí činností ano, tak z dlouhodobého hlediska se tím někdo zabývat musí.

Snížením průměrné spotřeby ropy se nesníží celková její spotřeba, protože roste počet spotřebitelů, ale prodlužuje se doba, ve které lze hledat náhrady.

Pokud se vyspělý svět pokusí snížit "výrobu" CO2, protože u něj je to ekonomicky reálné, dává tím prostor pro zvyšování úrovně v méně rozvinutém světě, který "výrobu" CO2 potřebuje ke svému rozvoji.