Modré – nebo světlé zítřky? Díl čtvrtý: Zopakovat.

19. 10. 2017 23:55:21
Když jsem psal svůj úplně první blog, zakončil jsem ho slovy: „Včera jsme byli označeni za šejdíře, dnes jsme strašeni nepřízní mocných. Co zítra?"

S těmi šejdíři se to mělo tak: Krátce před referendem o vstupu do EU v roce 2003 se ex-prezident Václav Havel vyjádřil ve smyslu, že řeči o ztrátě suverenity jsou nepatřičné. Kus suverenity mohli podle něj v Unii ztratit jedině lidé nečestní a šejdíři.

Myslím, že naprostá většina těch, kdož hlasovali v referendu proti vstupu do EU nebyli a nejsou ani nečestní lidé, ani šejdíři. Naopak mezi těmi, kdo se nadšeně do Unie hnali, by se jistě někteří šejdíři, kterým kapalo do kapsy z potrubí eurodotací, později našli. Ztráty suverenity se tenkrát lidé obávali ze zcela racionálních důvodů - že nebudou moci ovlivňovat to, co se na našem území bude odehrávat. Že i kdyby se na hlavu postavili, tak jim sem Unie nacpe svá pravidla, nad kterými mnohdy zůstane rozum stát. Později se to potvrdilo - Unie nám sem předevčírem nepřímo vnutila řepková biopaliva a včera pole solárních panelů. A dnes nám chce Unie cpát do domu nejen zákony, ale i imigranty, které lidé v ČR nechtějí. Nyní jsme se ztrátou suverenity konfrontováni všichni.

---
Připomenu však ještě další Havlova slova. Tentokrát z doby, kdy mu to myslelo (tj. ze začátku devadesátých let). Tenkrát po sametové revoluci a před prvními svobodnými volbami obhajoval opakování voleb již za dva roky. Důvod: Protože jsme si ještě nezvykli na možnost volby, nevíme, co nás čeká a nevíme, jestli ti, koho nyní budeme volit splní naše představy. „Zopakovat", prohlásil tenkrát Václav Havel kategoricky. To se také stalo, a po volbách v roce 1990 následovaly další plánovitě hned v roce 1992.

Myslím, že totéž platí o referendu o vstupu do Unie. Opravdu jsme tenkrát v roce 2003 nevěděli, co členství obnáší. Teď, po dobu celých třinácti let, jsme si již in natura zažili, jak to v EU chodí v dobách dobrých i zlých. Stojí tedy za to s novou zkušeností znovu hlasovat o našem členství v novém referendu. Obzvláště proto, že od platnosti Lisabonské smlouvy v roce 2009 se naše postavení v Unii naprosto zásadně změnilo. Již nemáme v mnoha oblastech právo veta a trend jde jasně k další centralizaci a k dalším oblastem rozhodovaným kvalifikovanou většinou.

---
Až vznikne Federace, tak se dostaneme do stejné situace, v jaké jsou dnes Katalánci vůči Španělsku. Když si to později rozmyslíme a třeba si i odhlasujeme, že chceme znovu samostatnost, už to nepůjde tak lehce provést. Stejně jako v Katalánsku. Nemají vlastní armádu a jejich policejním sborům velí v konečném důsledku ministr vnitra z Madridu. Na svém území mají i celošpanělské policejní sbory, které mohou bez omezení zasahovat, když je to v zájmu Madridu. Jejich soudní moc je podřízena suverénovi – španělskému státu, který - pokud nebude chtít - tak nezmění zákony, jež samostatnost Katalánska právně znemožňují (viz též pozn. pod čarou A). V takových případech se reálné vyhlášení samostatnosti může povést jedině pod nátlakem silného strýčka ze zahraničí (jako v případě Krymu a jako v případě Kosova).

V Junckerově projevu, o kterém jsem psal v prvním díle těchto předvolebních úvah, je jeden důležitý prvek. Tím je Junckerovo vyjádření, že si přeje Evropskou obrannou unii do roku 2025. Do toho roku tedy ještě máme šanci se z Unie dostat relativně bezbolestně. Po tom roce již jen těžko, neboť by nás mohla čekat internacionální pomoc od západních soudruhů disponujících ozbrojenými silami.

Co to pro nás znamená?

Abychom to stihli, nejpozději ve volbách v roce 2021 by u nás musely zvítězit strany podporující referendum o vystoupení z EU. Pak by bylo ještě možno stihnout provedení referenda o vystoupení do roku 2025. Ve volbách v roce 2017 tedy ještě „nejde o vše“, jak nyní ve svých proklamacích rády předvolebně prohlašují mnohé strany. Ještě je čas do příštích voleb. Aby však strany podporující referendum o vystoupení z EU mohly v roce 2021 zvítězit, musí volby v roce 2017 alespoň přežít.

Jsou mi známy tři relevantní subjekty, které mají referendum či vystoupení v programu.

Bohužel jeden z nich je veden Tomiem Okamurou, který v roce 2013 jako nezávislý senátor v klubu „KDU-ČSL a nezávislí" spoluinicioval žalobu na tehdejšího prezidenta. Na PRVNÍM místě to byla žaloba za to, že prezident neratifikoval Rozhodnutí Evropské rady, dodatek Lisabonské smlouvy, o mechanismu stability (ESM). Na pozadí bylo i otálení prezidenta s podpisem samotné Lisabonské smlouvy (viz pozn. pod čarou B), která řádně ukrojila suverenitu České republiky a přenesla další pravomoci do Bruselu. Iniciování žaloby (které zařadilo Tomia Okamuru po bok Jiřího Dienstbiera mladšího) v porovnání s jeho voláním po suverenitě v roce 2017 dělá z předsedy SPD nedůvěryhodného oportunistu.

Další subjekt, Svobodní, je ve svých názorech na EU a nutnost vystoupení z ní konzistentní, i když toto téma do nastávajících parlamentních voleb nezvolili jako nosné.

Třetím subjektem je Hnutí referendum o Evropské unii, které má ve volebním program referendum o vystoupení naopak jako jediný bod.

Jak Svobodným, tak i Referendu o EU bych přál ve volbách úspěch proto, aby v budoucnu (ale ještě zavčas!) mohli ve Sněmovně referendum o vystoupení z EU prosadit.

------------------------
Pozn. pod čarou A:
Je velmi zajímavé číst o tom, že Evropská unie má dvojí metr na jmenování ústavních soudců v Polsku a ve Španělsku a že takto manipulovaný ústavní soud v Madridu omezil v r. 2010 Katalánskou autonomii.

------------------------
Pozn. pod čarou B:
Viz bod A žaloby odkazující na nález ústavního soudu Pl. ÚS 29/09:116

Autor: Pavel Strunz | čtvrtek 19.10.2017 23:55 | karma článku: 11.85 | přečteno: 246x

Další články blogera

Pavel Strunz

Povinná solidarita a jiné zlodějiny

Suverenita, solidarita, manželství. Tyto a další dlouhodobě zavedené pojmy jsou vykrádány. Ti u kormidla by si měli přečíst Havlův projev "Slovo o slovu" a nepodporovat degradaci ověřeného názvosloví.

23.6.2023 v 2:26 | Karma článku: 31.35 | Přečteno: 801 | Diskuse

Pavel Strunz

Koronachyb hromada, ale boj se svobodou vláda zvládá na jedničku.

Vládě se zápas s koronavirem nedaří. Chybová nálož je značná. Zato si výborně vede v souboji se svobodou. Rozděluje a panuje.

3.12.2021 v 23:56 | Karma článku: 30.00 | Přečteno: 760 | Diskuse

Pavel Strunz

Očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování, očkování ... lék?!?

Po ne zcela splněných očekáváních z očkování je třeba konečně seriozně začít léčit COVID19 existujícími léky, případně testovat nové, levnější.

27.10.2021 v 0:13 | Karma článku: 32.93 | Přečteno: 1144 | Diskuse

Pavel Strunz

Pro klimatickou dobrotu na doživotní žebrotu. Ale má ta dobrota vůbec opodstatnění?

Indoktrinace klimatickým alarmismem prostoupila i u nás mnohé až do morků kostí. Dosavadní vědecké poznatky neopravňují ke spuštění panických opatření na záchranu před globálním oteplováním, znamenající zchudnutí a ztrátu svobody.

5.10.2021 v 19:43 | Karma článku: 28.08 | Přečteno: 921 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 161 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 128 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 230 | Diskuse
Počet článků 210 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1306

Vědecký pracovník a člen strany Svobodní.

Blog píši zejména o těch, kteří se z nás snaží vytrénovat mistry ve skoku na špek.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...