Kriminalita v Německu v kontextu přistěhovalectví 2011-2017

Špatná morálka přistěhovalců, v r.2011  4,7x horší než u ostatních, se ještě skoro 2x zhoršila. V důsledku toho, a v důsledku nárůstu jejich počtu 2,8x, se počet přistěhovalců podezřelých z trestného činu zvýšil do r.2017 téměř 5x.

---
Ohledně kriminality v Německu v souvislosti s přistěhovalectvím existuje mnoho rozporuplných zpráv. Jedni říkají, že se kriminalita díky přistěhovalcům zvyšuje, jiní zase tvrdí, že máme velké předsudky, že to není nikterak strašné, a že přistěhovalci nejsou více kriminální než Němci.

Veřejnost na východě Německa si evidentně myslí, že se bezpečnostní situace po migrační vlně zhoršila. Ale i v kruzích státní správy se ozývají hlasy ve stejném smyslu. Hans-Georg Maaßen, prezident německého Úřadu na ochranu ústavy, měl po událostech z konce srpna a začátku září v městě Chemnitzu na sever od Krušných hor na bezpečnostní situaci v souvislosti s přistěhovalectvím jiný názor, nežli kancléřka Merkelová (která nyní požaduje ukončení debaty o událostech roku 2015). To ho stálo místo šéfa úřadu, a to i když se za něj bil jako lev ministr vnitra Seehofer.

Maaßen patřil mezi lidi s realistickým pohledem na věc bezpečnosti v souvislosti s migrační vlnou, což se projevilo v roce 2016, kdy jako první vysoký činitel Německa referoval na evropském policejním kongresu o tom, jak masová migrace bezpečnostní situaci v Německu zhoršila.

Vyhazov Maaßena i rozporuplné zprávy o vlivu přistěhovalectví v posledních letech na kriminalitu v Německu mne vedly k tomu, že jsem se blíže podíval na statistické údaje německého Spolkového úřadu vyšetřování (Bundeskriminalamt - BKA) a sepsal o analýze text (viz příloha), jehož zkrácenou verzi zde předkládám čtenářům. Aby, v souladu s Výzvou vědců proti strachu a lhostejnosti z roku 2015, bylo možno ověřovat „... si informace, které utvářejí naše názory – mnohdy stačí několik kliknutí na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství.“.

Kliky klik. Jak je to tedy v Německu s kriminalitou přistěhovalců ve skutečnosti?

Statistiky německého Spolkového úřadu vyšetřování

Naštěstí německá důkladnost ještě nezhynula a existují jak policejní statistiky, tak navíc i každoroční zprávy BKA s názvem Kriminalita v Německu v kontextu přistěhovalectví („Kriminalität im Kontext von Zuwanderung“ - zde odkazy na zprávy za rok 2015 (obsahuje údaje za léta 2011-2015), za rok 2016 a za rok 2017. Z těchto oficiálních dokumentů je možno čerpat důležitá data o absolutních počtech kriminálních činů (s uzavřeným vyšetřováním a předáním prokuratuře v daném kalendářním roce) s účastí alespoň jednoho přistěhovalce, a také o počtech podezřelých přistěhovalců, kteří v těchto činech figuruovali. I když tyto zprávy mají své „mouchy“ (např. kdo je ve zprávě BKA započítán za přistěhovalce je kontroverzní), přeci jen jsou dobrým zdrojem informací (viz též pozn. pod čarou A).

Je zřejmé, že ve statistikách policie se jedná o podezřelé z trestných činů, nikoliv o lidi odsouzené. Nicméně pokud německá polici nepracuje úplně špatně (a z toho ji nepodezírám), pak statistiky policie jsou velmi signifikantním indikátorem absolutních i relativních počtů pachatelů trestných činů v jednotlivých skupinách obyvatelstva.

Vývoj počtů uzavřených případů

Trendy v počtu německou policií vyřešených případů pro trestné činy s alespoň jedním podezřelým přistěhovalcem ukazují (viz příloha), že u celkového počtu i u vybraných trestných činů došlo k výraznému nárůstu v absolutních hodnotách v posledních letech oproti rokům 2011-2012. Například u zločinů proti životu narostl mezi lety 2011 a 2017 počet trestných činů, ve kterých figurovali přistěhovalci jako podezřelí, z 85 na 418, u krádeží to byl nárůst z 20681 na 73044, a u sexuálně motivovaných trestných činů nárůst z 605 na 3121.

Relativní hodnoty, tedy jaký je podíl trestných činů s alespoň jedním podezřelým přistěhovalcem na všech trestných činech daného typu je možno vidět v následujícím grafu (vývoj počtů podezřelých přistěhovalců se pak velmi podobá trendům křivek vývoje počtů trestných činů s účastí přistěhovalců):

Je vidět, že podíl v posledních letech enormně stoupl a leží (rok 2017) mezi osmi (sexuální trestné činy a činy s omamnými látkami) a patnácti procenty (zločiny proti životu).

Zároveň je třeba zdůraznit, že podíl přistěhovalců na počtu lidí žijících v Německu byl a je podstatně menší, nežli podíl jejich účasti na trestných činech. Podíl přistěhovalců na obyvatelstvu oproti letům 2011-2012 (kdy byl zhruba 0,35%) sice podstatně stoupl, ale stále dosahoval v posledních dvou letech jen hodnoty okolo jednoho procenta (tj. zhruba 800 tisíc v roce 2017). To je řádový nepoměr k výše zmíněným 8 – 15% trestných činů s účastí přistěhovalců jako podezřelých. Tento nepoměr ukazuje, že náchylnost k páchání kriminálních činů je u přistěhovalců podstatně větší, nežli u všech ostatních.

Stoupající trend počtu trestných činů s účastí přistěhovalců nepřekvapuje, pokud si uvědomíme, kolik imigrantů přišlo do Německa v letech 2015 a 2016 na nepřímé pozvání tamní vlády. Nicméně při podrobnějším zkoumání překvapuje rozsah nárůstu trestných činů s účastí přistěhovalců oproti roku 2011 (zhruba 5x). To indikuje i další vliv, tedy nejen nárůst početnosti skupiny přistěhovalců (ten byl „jen“ 2,8x mezi lěty 2011 a 2017). Původ rozdílu si zaslouží podrobnější analýzu.

Vývoj relativní četnosti podezření u přistěhovalců a dalších skupin

Nejdůležitější pro posouzení kriminálního potenciálu různých skupin obyvatelstva je určení relativních četností podezření ze zpáchání trestného činu v jednotlivých skupinách obyvatelstva a jejich porovnání mezi sebou.

Vývoj relativní četnosti podezření v jednotlivých skupinách obyvatelstva Německa souhrnně pro všechny trestné činy sledované ve zprávě BKA je uveden v následujícím grafu v členění na kategorie „s německým občanstvím“, „bez německého občanství“ a „přistěhovalci“:

Je vidět, že podezření jsou nejméně četná ve skupině s německým občanstvím. Ve skupině bez německého občanství je četnost podezření 3x - 2,5x větší (s časem klesající). Ve skupině přistěhovalců je pak relativní četnost podezření 6x - 10x větší (s časem stoupající), než ve skupině lidí s německým občanstvím.

Je zřejmé, že zatímco u skupiny bez německého občanství relativní četnost podezření od roku 2011 kontinuálně – a výrazně – klesala, relativní četnost podezření ve skupině přistěhovalců naopak ještě mnohem výrazněji stoupala a v roce 2017 dosáhla skoro 20%. Vzrůst z přibližně 12% v roce 2011 na zmíněných 20% v roce 2017 (tedy 1,7 krát) signalizuje vzrůst kriminálního potenciálu ve skupině přistěhovalců za poslední roky. Tento vzrůst je (spolu se zvětšením skupiny přistěhovalců jako takové) spoluzodpovědný za absolutní zvýšení počtu trestných činů s účastí přistěhovalců jako podezřelých.

Vývoj náchylnosti ke kriminalitě u přistěhovalců v porovnání s ostatními (celkově, i pro některé typy trestných činů).

Trendy náchylnosti ke kriminalitě ve skupině přistěhovalců v porovnání s běžnou populací jsou nejlépe zobrazeny v posledním grafu, který ukazuje podíly četností podezření ve skupině „přistěhovalci“ a ve skupině „ostatní“ pro jednotlivé typy trestných činů i souhrnně pro všechny typy trestných činů.

Pokud by podezření na spáchání daného trestného činu bylo u přistěhovalců stejně pravděpodobné, jako u všech ostatních, pak by se křivka držela na hodnotě jedna (tečkovaná čára). Protože však u všech sledovaných trestných činů byla pravděpodobnost pro přistěhovalce podstatně vyšší, jsou všechny křivky výrazně nad hodnotou jedna.

Pro konkrétnější vysvětlení, co body grafu znamenají, se podívejme na sexuální delikty (oranžové body). Hodnota v roce 2016 je 10, což znamená, že když jste se setkal/a v roce 2016 s partou přistěhovalců, tak existovala desetkrát větší pravděpodobnost, že někdo z této skupiny je podezřelý ze spáchání sexuálního trestného činu (nebo 5x větší pravděpodobnost, že někdo z nich je podezřelý z dvojnásobného spáchání takového činu), než když jste se setkal/a se stejně početnou partou „ostatních“.

Pokud se podíváme na křivku podílů četnosti pro všechny typy trestných činů (tj. červená čára), pak vidíme, že u přistěhovalců vzrostla náchylnost k tomu stát se podezřelým (oproti všem ostatním) z hodnoty 4,7 v roce 2011 na hodnotu 8,9 v roce 2017, tj. 1,9 krát. Znamená to, že už tak vysoká náchylnost ke kriminalitě v roce 2011 se do roku 2017 oproti běžné populaci ještě o devadesát procent zvýšila. Největší nárůst se udál v roce 2015.

Vedle krádeží jsou nejvyšší hodnoty podílu četností podezřelých přistěhovalců a podezřelých ostatních u trestných činů proti životu. U nich se míra náchylnosti ke zločinu u přistěhovalců oproti běžné populaci zvedla z hodnoty 8 v roce 2011 na hodnotu 16 v roce 2017.

Závěr

Je jednoznačné, že pravděpodobnost podezření ze spáchání trestného činu je u přistěhovalců podstatně větší, nežli u všech ostatních. Po několika letech sociálního experimentu s názvem „Wir schaffen das“, který spoluzpůsobil migrační vlnu z Blízkého východu a severní Afriky, je zcela jasné, že tento experiment již tak značnou pravděpodobnost (2011: 12%) ještě podstatně zvýšil (2017: 20%). Přitom celoněmecký průměr byl a je stabilně okolo 2,5%, protože u ostatních skupin obyvatelstva pravděpodobnost stát se podezřelým naopak klesala.

Kvůli zvýšenému počtu přistěhovalců (2,8x v roce 2017 oproti roku 2011) i kvůli zvýšení jejich náchylnosti k tomu stát se podezřelými ze spáchání trestných činů (1,7x pro rok 2017 oproti roku 2011), se v Německu mezi léty 2011 a 2017 zvýšily velmi výrazně počty trestných činů, ve kterých figurovali přistěhovalci jako podezřelí. V absolutních číslech téměř 5x. Podíl trestných činů s účastí přistěhovalců jako podezřelých na všech trestných činech vzrostl od roku 2011 (1,9%) na 8,8% v roce 2017. Obdobně mezi lety 2011 a 2017 vzrostl podíl podezřelých přistěhovalců mezi všemi podezřelými z 1,6% na 7,9% (přitom jejich podíl na obyvatelstvu v Německu byl v roce 2017 menší než jedno procento).

U těžkých trestných činů (zločiny proti životu a sexuálně motivované trestné činy), které v průměrech mají malou váhu a proto je vhodné je hodnotit i separtátně, je situace s náchylností k páchání této trestné činnosti (vyjádřená jako podíl četnosti podezření ve skupině „přistěhovalci“ a četnosti podezření ve skupině „ostatní“) následující: náchylnost v roce 2017 ke spáchání sexuálně motivovaného trestného činu byla 10x větší než u běžné populace, náchylnost ke spáchání zločinu proti životu byla větší dokonce 16x. Přitom náchylnosti k tomu stát se podezřelými ze spáchání zločinů proti životu vzrostly ve skupině přistěhovalců mezi léty 2011 a 2017  1,6x, u sexuálně motivovaných trestných činů to pak bylo 1,8x. I proto vzrostly jak počty těchto trestných činů s účastí přistěhovalců, tak i počty podezřelých přistěhovalců figurujících v těchto závažných trestných činech mezi léty 2011 a 2017 v absolutních hodnotách pětkrát.

---
Pro ty, kdož by mne snad chtěli obviňovat z rozdmýchávání nenávisti, musím dodat:
Tento text není obžalobou přistěhovalců. Ti byli a jsou uvyklí na jistý způsob života a jejich přesazení do zcela jiného kulturního a právního prostředí samozřejmě vyvolává i jejich zvýšenou kriminalitu. Tento text není ani obžalobou jakéhokoliv náboženství (ani jednou jsem žádné nezmínil), ani žádné národnosti (ani jednou jsem žádnou nezmínil).

Tento text je prostou analýzou policejních statistik. Pokud z něj nějaké obvinění plyne, je to obvinění německé vlády roku 2015, že připustila prudký nárůst imigrace, navíc ilegální, a tím i nezvládnutelnost integrace přistěhovalců. Neberu jako omluvu to, co někteří „malovači na růžovo“ říkají: že přistěhovalci mají vyšší kriminalitu kvůli tomu, že jsou v jejich skupině ve větší míře zastoupeni lidé z jistých sociálních vrstev - s nízkým vzděláním, mladí muži, nezaměstnaní. To není omluva, to je naopak obžaloba německé vlády, že něco takového dopustila svoji nevýběrovou imigrační politikou. A pokud někdo, jako třeba Maaßen, byť i jen náznakem poté takovou politiku kritizuje, je nemilosrdně vyhozen ze svého postu.

Před mnoha lety po shlédnutí videa (video na YouTube, radši odkazuji na více míst, neboť účty jsou občas na YouTube mazány), na kterém německá kancléřka Merkelová odmítá německou vlajku a odkládá ji rychle pod pódium (přičemž její elitní spolustraníci jí k tomu ještě freneticky tleskají), jsem nabyl dojmu, že německá kancléřka nemá ráda Německo.

Nyní se zas nemohu po provedení analýzy (viz příloha) zbavit dojmu, že německá kancléřka nemá ráda ani původní obyvatelstvo Německa. Neboť jaký vedoucí představitel státu by svými rozhodnutími vystavoval své občany – starousedlíky zvýšené kriminalitě, která se dala předpovědět? Jen takový, který má radši nějaké „vyšší cíle“, než Němce samotné.

Nyní Angela Merkelová žádá na sjezdu CDU, aby její spolustraníci ukončili debatu o událostech roku 2015 (Merkel foerdert Ende der Debatte ueber Ereignisse von 2015). A její spolustraníci ji za to odměňují ovacemi ve stoje. Opravdu chtějí zapomenout?

-------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka pod čarou A:
A pokud i tam některé údaje o kriminalitě chybí, je možno je dohledat v tabulkách, které má BKA přístupné na svých stránkách. Nejdůležitější pro daný účel jsou tabulky 01 a 61 (zde pro léta 2011: 01 [pouze PDF, str. 310], 61 [pouze PDF, str. 623]; 2012: 01, 61; 2013: 01, 61; 2014: 01, 61; 2015: 01, 61; 2016: 01, 61; 2017: 01, 61)