Strom ohne Atom, aneb jak na energetickou soběstačnost

Německá energetická agentura GDE (Grüne Deutsche Energie) představila na včerejší tiskové konferenci plány na vybudování obří vodní přečerpávací elektrárny. Ta by měla být umístěna u města Bad Schandau ve spolkové zemi Sasko. Řešila by nerovnoměrnost produkce elektrické energie v severoněmeckých větrných elektrárnách. Případné přebytky elektřiny by byly plně využívány k čerpání vody do vyšší polohy, jak to známe i u nás například z elektrárny Dlouhé Stráně.

K zajištění značného převýšení mezi vstupní a výstupní hladinou vody v řece Labi bude mezi osadami Schöna a Schmilka-Hirschmühle zřízena přehradní hráz o impozantní výšce 285 metrů. Ta má zajistit dostatečný spád pro instalovaný maximální výkon elektrárny 7 GW. Pro srovnání: výkon elektrárny Itaipu na řece Paraná v oblasti jihoamerických deštných pralesů je pouze dvakrát větší. Nový projekt, bude-li realizován, se stane obnovitelným energetickým zdrojem s maximálním okamžitým výkonem odpovídajícím celé třetině výkonu největší světové vodní elektrárny Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang v Číně. Ta je však na rozdíl od labského díla napájena z mohutných himalájských ledovců a její plný plánovaný výkon tudíž dosáhne až 22.5 GW. Nutnou podmínkou pro usečnění projektu u Bad Schandau je přeshraniční kooperace s českou stranou. Projekt je totiž situován do příhraniční oblasti a přečerpávací elektrárna má využívat k retenci vody oblast české kotliny. K realizaci tedy bude potřeba změny územního rozhodnutí pro katastrální území Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Praha, Orlík, Hněvkovice, Beroun, Plzeň, Pikovice, Čerčany, Český Šternberk, Kolín, Pardubice, Hradec Králové a zhruba čtyř tisíc dalších obcí. Agentuře GDE přes toto nutné budoucí organizační úsilí připadá předložené řešení jako naprosto schůdné. "Kdo jednal s německými sedláky a koneckonců i s lokálními ekologickými sdruženími v Německu o výkupu či záboru pozemků v trase spolkového severojižního páteřního elektrického vedení, ten mi dá za pravdu. Jednání s českou stranou o využití české kotliny k danému účelu bude proti tomu úplná lapálie. A to jak časově, tak i co se týká legislativní průchodnosti", sdělil při prezentaci právní odborník GDA Rudi Köckritz. Jedinou možnou alternativou podle Köckritze bylo vybudování rtuťové přečerpávací elektrárny v Alpách s podstatně menší nutnou retenčním kapacitou nádrže. Tato varianta však narazila na problém hrozícího čínského embarga na vývoz rtuti do Evropy.Představitelé GDE dále s odkazem na dřívější vyjádření předsedy představenstva energetického koncernu e.on Johannese Teyssena zdůraznili, že Německo je sice prozatím čistým vývozcem elektrické energie, ovšem struktura obchodu s elektřinou je pro něj nevýhodná. "To znamená, že v období mimo špičky Německo levně energii vyváží zatímco v období špiček ji draze dováží. A toto by se mělo vybudováním gigantické přečerpávací elektrárny zcela změnit. Nebudeme energii nevýhodně vyvážet, ale naopak ukládat. Budeme zcela soběstační",  uvedl člen vedení GDE Herman Lautenschläger. Na otázku reportéra denníku Bild am Vormittag, kde vezme vodu pro přečerpávání na vyšší hladinu, představitel GDE odpověděl, že technická řešení se teprve hledají. "Ano, je obecně známo, že přečerpávací elektrárna mívá obvykle i dolní nádrž. To je v tomto případě jistě technicky obtížné. Je ale třeba být optimistou a věřit v sílu našich vědeckovýzkumných a vývojových kapacit. Ty jistě najdou v brzké době inovativní řešení tohoto problému". Podle Lautenschlägera se například předběžně nabízí možnost Labe po celé délce z Bad Schandau do Hamburgu přehradit v polovině šířky toku a v jedné z polovin hnát při nadbytku elektřiny vodu od Severního moře turbínami proti obvyklému směru proudu. "Není třeba dokládat výhodnost takového řešení i pro lodní dopravu", poznamenal Lautenschläger. U přehradní nádrže by se pak tato voda přímo čerpala do příslušné výšky hladiny v české kotlině na druhé straně hranice. Vzhledem k tomu, že Česká republika má nárok na příspěvky z kohezních zdrojů EU, budou pro některé práce na české straně týkající se tohoto přečerpávacího vodního díla čerpány prostředky právě ze strukturálních fondů. Jednalo by se zejména o nutné demoliční a sanační práce v oblasti chemického průmyslu. "Tok peněz by se v tomto případě rozhodně nezastavil. Dokonce pro Českou republiku dokážeme vyjednat u Evropské komise i případné přečerpání jejich přidělené čerpatelné kvóty", s úsměvem dodal Köckritz. Navíc prý se při stavbě vodního díla nabízí možnost celého spektra zakázek i pro české stavební a technologické firmy. Dílo tudíž bude mít značný význam i pro zaměstnanost, což je nyní v Evropě prioritou. Herman Lautenschläger naznačil výhodnost přehradního jezera jak pro snižování emisí oxidu uhličitého v České republice, tak i pro bezpečnost evropské jaderné energetiky. Správně dimenzované vodní dílo by vyřadilo z provozu většinu českých hnědouhelných elektráren a zároveň by zajistilo takřka nevyčerpatelný zdroj chladící vody pro jadernou elektrárnu Temelín. Její provozování kousek nad prvním postupovým okrajem záplavového pásma bude pak zřejmě EU garantovat po celou dobu první fáze napouštění vodního díla. "Věříme, že i pro Čechy nastane jednou čas, kdy 'strom ohne atom', jak se říká ponašimu. Než však takovýto okamžik nastane, vyjdeme jim všemožně vstříct a zajistíme bezpečnost Temelína. A to i prostřednictvím realizace předkládaného vodního díla", uvedl na závěr představování gigantického evropského projektu Lautenschläger.

Simulace ukazuje oblast české kotliny patnáct let po začátku napouštění vodního díla.