Radši bezpečnost nežli svobodu, verze 2.0

Přesně před rokem nastalo čtrnácté výročí teroristického útoku na WTC v New Yorku. Proč zmiňuji rok starou událost? Protože přesně před rokem byla naprosto jiná situace než dnes, kdy je výročí patnácté.

Tou dobou, tedy před rokem, nikdo v médiích nehovořil o hrozbě terorismu. Nastala pauza, kterou jsem tenkrát nazval Nebezpečnostní intermezzo. Islamistický terorismus byl dočasně zapomenut.

Přes hranice schengenského prostoru proudily bez kontroly denně tisíce lidí ze států, které byly ještě v nedávné minulosti intenzivně označovány za živnou půdu teroristů. Napsal jsem tenkrát „Být pracovníkem poctivé bezpečnostní služby státu, tak jsem z toho na nervy. .... Jednání našich spojenců v boji proti terorizmu, které ke vzniku takové situace vede, považuji přinejmenším za nezodpovědné.“

Pokud někdo z bezpečnostní služby nějakého státu, třeba Německa, politikům před rokem vyčítal jejich zvaní imigrantů a otevírání hranic, pak to zůstalo pod pokličkou a do médií se to nedostalo. Nikdo z německých a unijních představitelů ani nemukl o možnosti, že sem přicházejí i teroristé, nebo že se v nastalé situaci mohou radikalizovat buď nově příchozí imigranti, nebo i potomci imigrantů z islámských zemí z dřívějška. Až mnohem později, v únoru 2016, pojmenoval otevřeně šéf německého úřadu na ochranu ústavy nebezpečí spojená s nekontrolovanou imigrací. To už ale bylo po útocích v Paříži a před útoky v Bruselu.

Jestli opravdu neměli v září 2015 vládní politici některých evropských zemí, hlavně Německa, varování od svých bezpečnostních služeb, mohli se alespoň podívat na veřejně dostupné zdroje, třeba na Wikipedii, jak se to má v zemích původu imigrantů se sebevražednými útoky. Kdyby to udělali, zjistili by, že počet sebevražedných útoků ve světě po roce 2000 obrovsky vzrostl (viz graf).

Dále si mohli povšimnout, kde konkrétně (a případně kým) bylo spácháno nejvíce atentátů (viz tabulka převzatá z Wikipedie).

Jedná se sice o data z let 1982 až polovina roku 2015. Garantuji však, že za poslední rok se oblast s největším počtem atentátů nikam neposunula. Je to pořád Blízký východ, případně některé africké státy. Každý, kdo jen trochu sleduje média vidí a slyší, že teroristické útoky jsou v daných zemích stále na pořadu dne. Neproběhne týden, abychom neslyšeli o bombovém útoku v Sýrii, Iráku, Turecku, Pákistánu nebo o masakru v Nigérii (viz též pozn. pod čarou A).

Naopak, co je rok dlouhý, neslyšíme o žádném bombovém útoku v Japonsku, Jižní Koreji, Hondurasu, na Novém Zélandu. Pořád dokola se v tomto ohledu opakují jen islámské země. Extremističtí příznivci jednoho ideologického směru v rámci islámu tam masakrují příznivce jiného směru, většinou také v rámci islámu. A pořád dokola se objevují slova jako islamismus, fundamentalismus, extremizmus a salafismus.

Svědčí to zřejmě o jisté náchylnosti části obyvatelstva daných zemí k extremismu spojenému s neúctou k lidskému životu. Když už se stane nějaký teroristický útok jinde než v islámské zemi, je opět v naprosté většině proveden islamisty.

---
Takže i kdyby evropští, zejména němečtí, vládní představitelé nebyli svými bezpečnostními službami v září 2015 varováni, že není dobré otevírat hranice lidem z rizikových oblastí, tak sami vlastním selským rozumem mohli přijít na to, že to není z hlediska dříve deklarovaného boje proti terorismu dobrý nápad. Právě naopak. A muselo by je trknout, že to jsou zrovna stejné islámské země s největšími počty atentátů odkud proudí do Evropské unie nejvíce imigrantů (viz statistika eurostatu).

Avšak přesto otevřeli hranice a rozeslali virtuální pozvánky do virtuální reality Deutschland-Endstation.

První následky se projevily celkem brzy. Islamističtí radikálové opravdu v Evropě několikrát zaútočili. Mezi nimi i čerství imigranti. V listopadu 2015 k tomu došlo v Paříži. Od té doby platí ve Francii výjimečný stav (pokud se nemýlím, tak to se nestalo za celou dobu studené války). Následovalo několik zatčení mezi ilegálními imigranty, kteří také plánovali teroristické útoky: v Rakousku (Salzburg - plánovali útoky ve Francii, Nizozemsku i Velké Británii) a Německu (ti údajně plánovali útok v Düsseldorfu). Ovšem kancléřka Merkelová až v polovině července 2016 připustila, že by mezi tzv. uprchlíky mohli být i teroristé. Posléze došlo i k dokonaným teroristickým útokům ze strany nedávných imigrantů i na německém území (útok sekerou ve vlaku ve Würzburgu a atentát v Ansbachu).

Dnes je již známo, že Islámský stát opravdu cíleně posílal mezi tzv. uprchlíky do Evropy své lidi za účelem provádění teroristických útoků. Kolik jich je lze těžko říci, ale na základě některých údajů z bezpečnostních služeb je počet odhadován na 400 bojovníků.

Mezitím se přihlásili o slovo též salafističtí obyvatelé EU s původem z Blízkého východu či severní Afriky (letiště v Bruselu, útok kamiónem v Nice, poprava kněze na severu Francie), kteří se poslední dobou výrazně zradikalizovali. „Domácí“ islamisté se též snažili a snaží naverbovat do svých řad nedávno příchozí ilegální imigranty. Radikalizace a verbování - to bylo a je přesně to, před čím v únoru 2016 (tj. příliš pozdě!) varoval ve svém projevu šéf německého úřadu na ochranu ústavy Massen.

Poslední případ, kdy se ke slovu chtěli přihlásit islamističtí teroristé je opět z Paříže před třemi dny, kde byl údajně zmařen plánovaný útok na Lyonské nádraží.

---
Myslel si snad někdo z unijních představitelů, že islamističtí fundamentalisté si přestanou vyřizovat své ideologické odlišnosti s ostatními jen proto, že se dostali do Unie? To by byla kolosální hloupost. Nepřestanou. A čím masovější je imigrace z rizikových států, tím samozřejmě bude mezi nimi i více bojovníků teroristických organizací, případně snadno radikalizovatelných jedinců, a tím větší nebezpečí takového vyřizování nastane.

Pokud vyloučíme hloupost, pak to vypadá, že rozhodující němečtí a evropští představitelé chtěli záměrně problém do EU importovat. Chtěli, aby si tito lidé vyřizovali své fundamentalistické ideové záležitosti i v Evropě. Otázkou zůstává, proč tomu tak chtěli.

Na konec svého článku nazvaného Nebezpečnostní intermezzo, napsaného přesně před rokem, jsem uvedl: „A až se bezpečnostní rizika v plné nahotě vyjeví? Nuž - to bude přece startovní výstřel pro novou fázi ’radši bezpečnost nežli svobodu II’. Nebezpečnostní intermezzo bude zapomenuto...“.

Tato fáze již začala. Na rozdíl od loňského, čtrnáctého výročí útoku na WTC (udál se 11.9.2001) se to dnešní, patnácté, v politickém a mediálním éteru opět nese ve znamení boje proti terorismu. Zdůvodňuje se jím kde co.

Za prvé: nesmyslné návrhy na evropské úrovni na omezení legálního držení zbraní obyvatelstvem (tj. těmi, kteří je mají na svou obranu, nikoliv pro provádění teroristických činů – k nim slouží naopak zbraně držené nelegálně).

Za druhé: větší kontrola internetu. To zahrnuje i jistý typ cenzury a postihování tzv. nenávistných projevů. Pokud to už nenastalo, tak za chvilku budeme mít strach promluvit nebo cokoliv kritického napsat (pamětníkům socialismu to jistě něco připomíná), aby nás náhodou někdo nenabonzoval na příslušná místa. (Zpřísněná opatření budou jistě zacílena též na nedobrovolnou integraci nepřizpůsobivých starousedlíků do nové multikulturní reality.)

Za třetí: zvýšené sledování všech na úrovni EU – německá kancléřka si například přeje zavedení společného registru na cesty do a z schengenského prostoru a více kamerových systémů na veřejných místech.

Za čtvrté se bojuje proti terorismu zvyšováním početních stavů policie. V Německu kancléřka Merkelová dokonce zvažuje vznik jakési národní gardy pro ochranu vnitřní bezpečnosti.

Za páté: V EP zní volání po vytvoření "evropské FBI" a v Bruselu se jedná o společné pohraniční stráži EU.

A samozřejmě je na řadě i zpřísňováním antiteroristických zákonů. Zatím nejdále jsou v tomto ohledu – zcela zákonitě – v Německu. Tam je navrhováno například sledování občanů na žádost zahraniční tajné služby i bez souhlasu soudu, mezinárodní výměna osobních dat, skrytí agenti nejen v trestních případech, ale už i jen při podezřeních na ohrožení. Vážně se v Německu uvažuje i o prolomení lékařského tajemství.

Že jsou všechna tato opatření potřebná pro boj s terorismem a pro větší bezpečnost? Jistěže valná většina vystrašeného obyvatelstva nebude namítat, právě naopak – bude je požadovat. Během posledního roku byla vytvořena taková situace a taková atmosféra, aby tyto a podobná změny zákonů prošly (pozn. pod čarou B).

Nebyl snad tento cíl důvodem umožnění „nebezpečnostního intermezza“?

-----------
Pozn. pod čarou A: Seznam atentátů v islámských zemích z poslední doby:
5. září 2016: Útoky v syrském Tartúsu, Homsu a u Damašku, zemřelo nejméně 47 lidí5. září 2016: V Kábulu se odpálili sebevražední útočníci. Zemřelo nejméně 24 lidí29. srpna 2016: Sebevražedný útok v jemenském vojenském areálu provedl IS. Obětí je až 6028. srpna 2016: V Indonésii se terorista chtěl odpálit při mši v kostele. Nálož ale selhala26. srpna 2016: Na policejní stanici v jihovýchodním Turecku došlo k explozi, nejméně 11 mrtvých22. srpna 2016: Irácká policie zastavila mladičkého sebevraha těsně před výbuchem21. srpna 2016: Pumový útok v Turecku na svatbě si vyžádal 51 mrtvých. Útočník byl podle Erdogana chlapec18. srpna 2016: Pumové útoky na východě Turecka: o život přišlo 14 lidí, dvě stovky zraněných15. srpna 2016: Sebevražedný útok IS u hranice s Tureckem zabil nejméně 32 lidí28. června 2016: Útok sebevražedných teroristů IS na letišti v Istanbulu: nejméně 36 mrtvých, 147 zraněných24. července 2016: Sebevražedný atentátník zabil v Bagdádu deset lidí23. července 2016: Krvavá demonstrace. V Kábulu se odpálil sebevražedný útočník, nejméně 80 mrtvých4. července 2016: Před konzulátem USA v Džiddě se odpálil sebevražedný útočník30. června 2016: Sebevražedný útok na policejní kolonu v Kábulu: až 27 mrtvých, k odpovědnosti se hlásí Taliban8. června 2016: Další atentát v Turecku: při útoku na policii zemřeli tři lidé, 30 zraněných30. května 2016: Sebevražedný útočník zabil v Iráku sedm lidí. Před jeho záměrem varovala matka24. května 2016: Smrtící pondělní atentáty v Sýrii zasáhly i nemocnici, zemřelo v ní 43 lidí15. května 2016: Pří sebevražedných útocích v Iráku zahynulo nejméně 11 lidí26. března 2016: Další krvavý útok. Při sebevražedných atentátech v Jemenu zemřelo nejméně 26 lid25. března 2016: U Bagdádu se odpálil sebevražedný atentátník. Nejméně 26 mrtvých, desítky zraněných20. března 2016: Sebevražedný útok v Istanbulu má na svědomí Islámský stát, tvrdí turecký ministr vnitra6. března 2016: IS se přihlásil k sebevražednému atentátu v Iráku. Zemřelo nejméně 60 lidí10. února 2016: Nejméně 60 lidí zemřelo při sebevražedných útocích v Nigérii25. ledna 2016: Sebevražední atentátníci útočili na severu Kamerunu. Nejméně 20 mrtvých27. listopadu 2015: Další vraždy Boko Haram? V Nigérii sebevražedný atentátník zabil nejméně 21 lidí25. listopadu 2015: Bilance sebevražedného atentátu v Tunisu vzrostla na třináct mrtvých

----------
Pozn. pod čarou B: Nic nového pod sluncem to ale není. Připomínám, že v předválečném Reichstagu byla také uměle vytvořena taková atmosféra, že prošly zmocňovací dekrety.