Motory a brzdy

Zpráva z r. 2016: Nizozemský ženský volejbalový tým na příští olympiádě v Tokiu v r. 2020 bude nejšetrnějším týmem ze všech k životnímu prostředí.

Z důvodů ochrany klimatu se například hráčky nebudou moci při tréninku ani při zápase příliš potit. Vodní pára je nejdůležitější skleníkový plyn (pozn. PS: ty ze čtenářů, kteří si myslí, že je to CO2, tento výrok vyvádí z omylu), a tedy pro záchranu planety je nutné omezit její emise. Limity budou v nizozemské lize přísně sledovány a v případě jejich překročení budou hráčky a kluby přestupkovou komisí nizozemského volejbalového svazu penalizovány.

Hráčky v Nizozemsku také nesmí jíst žádné hovězí maso, neboť je žádoucí omezovat počty hovězího dobytka na pastvinách. Při zažívání totiž skot produkuje příliš mnoho skleníkového plynu metanu. Bifteky proto nebudou ani na jídelníčku nizozemského národního týmu pro olympiádu v Tokiu.

Pro zápasy nizozemské volejbalové ligy je povoleno používat pouze plátěné kecky s podrážkou z přírodního kaučuku a míče z téhož materiálu, neboť je zakázáno jakkoliv podporovat výrobky ropného průmyslu. Kaučuk má ovšem jiné elastické vlastnosti, nežli syntetický materiál pro standardní míče. Nizozemský svaz se proto, prozatím bezúspěšně, snaží na mezinárodní scéně prosadit míče z kaučuku. Argumentuje tím, že do příští olympiády pokročí technologie zpracování přírodního kaučuku natolik, že dokáže plně nahradit umělé materiály. Zejména asijské svazy jsou však zásadně proti.

---
Zpráva z r. 2020: Souboj s čínským národním týmem, který nizozemské volejbalistky na olympiádě v Riu v roce 2016 těsně porazily (3:2), si hráčky Nizozemska bohužel nezopakují. Na olympiádu v Tokiu se Nizozemky díky svým slabým výkonům vůbec nekvalifikovaly.

---
Komentář: Kdyby chtěl spáchat rychlou sebevraždu, měl by nizozemský volejbalový svaz s okamžitou platností zakázat pinkání s míčem. Podle výše uvedených zpráv však páchá nizozemský volejbalový svaz sebevraždu pomalou. Po jeho mezinárodních neúspěších ztratí diváci v Nizozemsku o volejbal zájem, odvrátí se od něj sponzoři a nizozemský volejbal zajde postupně na úbytě.

Jak však správně ctěný čtenář dovodil, výše uvedené zprávy se nezakládají na pravdě. Takovou ztrátu konkurenceschopnosti, např. oproti čínským volejbalistkám, skrze nesmyslné regulace do vlastních řad určitě nizozemský volejbalový svaz vůbec nenapadly.

---
Co však ve skutečnosti napadlo Nizozemce, konkrétně nizozemskou vládu, je zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2025. Takovýto zákon je v Nizozemsku těsně před schválením.
A podobnou cestou zákazu spalovacích motorů v automobilové dopravě se chtějí vydat i Norové, kteří dokonce hodlají později zakázat i spalovací motory na lodích.
Důvod? Boj s klimatickými změnami (dříve nazývanými globální oteplování) skrze snižování množství CO2 produkovaného lidskou činností.

---
Kdyby chtěly nizozemská a norská vláda spáchat rychlou ekonomickou sebevraždu, pak by přestaly s praxí „kázat vodu a těžit ropu“. Tedy s okamžitou platností by zakázaly těžbu a rafinaci ropy, čímž by odřízly svůj státní rozpočet od příjmů plynoucích Nizozemcům z firmy Royal Dutch Shell plc. a Norům z jejich ropných plošin v Severním moři. Tím by snížily svůj podíl na celosvětové produkci CO2 neskonale více, než jen „pouhým“ zákazem spalovacích motorů. Zároveň by však spáchaly ideologicky čistým způsobem výše zmíněnou rychlou sebevraždu.

Nicméně i „pouhým“ zákazem spalovacích motorů, pokud příslušné zákony budou schváleny, obě země páchají sebepoškozování, a (v kombinaci s dalšími regulacemi) i pomalou ekonomickou sebevraždu, neboť brzdí – zcela zbytečně – svoji konkurenceschopnost. Například právě oproti Číně.

Naprosto nejsem přesvědčen o správnosti doktríny člověkem-způsobeného globálního oteplování. Ale je faktem, že některé vlády jsou v tomto směru neodbytně přesvědčeny o nezbytnosti svého příspěvku k záchraně planety (cituji v této souvislosti Jana Vose z vládní Nizozemské strany práce: “Potřebujeme postupně snižovat emise CO2 a potřebujeme změnit naše schéma využití fosilních paliv, pokud chceme zachránit Zeměkouli.”)

Když už to tak je, pak tuto svou obsedantní potřebu mohou příslušné vlády řešit příspěvkem (třeba právě z příjmů z rafinérií Shell či norských ropných polí) k základnímu výzkumu v některých oblastech (třeba ve výzkumu metod uskladnění energie či termojaderné fúze). Nikoliv tepáním vlastního obyvatelstva skrze zvyšování nákladů jednotlivých občanů zcestnými regulacemi (po biopalivech, fotovoltaice či rušení žárovek dalšími v řadě).

Pokud pak základní akademický výzkum (jehož výsledky jsou obecně veřejně přístupné) na něco zásadního v tomto směru přijde, každá firma má možnost myšlenku rozvinout a inovovat své výrobky, například vylepšit baterie vozů na elektropohon. Banky jí na to jistě v případě potřeby ochotně půjčí.

---
Jsem přesvědčen, že již dávno nastal čas nenásledovat slepě každou naoko progresivní (ale ve výsledku brzdnou) myšlenku, která přichází ze západu. Jinak nás konkurenční hráčky a hráči z Číny opravdu převálcují. „Parními“ válci se spalovacími motory, ale bez brzd.